Energetickou krizi chtějí města v kraji řešit solárními panely na střechách

09.12.2021

S obavami vyhlížejí do nového roku vedení měst a obcí ve Zlínském kraji. I když je energetická krize teprve na počátku, radnice se snaží nepříznivý vývoj řešit hledáním alternativních zdrojů. Jedním z řešení, jež by mohla ulevit rozpočtům, je solární energie, konkrétně kolektory na střechách.

Nejdál je v tom zatím zlínské hejtmanství. Voda se za jejich přispění ohřívá už od roku 2006 v budovách sociálních služeb ve Starém Městě či Nezdenicích, dětském domově ve Valašském Meziříčí nebo v Uherskohradišťské nemocnici.

Právě zde přibude v novém roce fotovoltaika na střeše 14. pavilonu, chystá se také pořízení sluneční elektrárny na 11. nemocniční budově.

"Letos se sluneční panely objevily také na střeše depozitáře muzea v Otrokovicích a zanedlouho skončí veřejná soutěž na dodavatele solárních panelů na střechy budov Baťova institutu," řekla krajská mluvčí Soňa Ličková.

Úřad podal také několik předregistračních žádostí o dotace na pořízení slunečních elektráren na dalších svých budovách.

Zlínský kraj platí ročně za energie ve svých institucích zhruba 5,8 milionu korun. "Krajské příspěvkové organizace přijde elektřina ročně na bezmála 133 milionů, za plyn se platí asi 115 milionů," uvedla Ličková.

Dosud zavedené úspory jdou zatím do stovek tisíců. Díky rekonstrukci zdrojů tepla a rozvodů v krajských nemocnicích, tedy ve Zlíně, Kroměříži, Vsetíně a Uherském Hradišti, se podařilo uspořit 73 milionů korun.

Zlín chce do budoucna upravit stovku budov

Město Zlín chce výhledově upravit energetický režim u asi stovky budov.

"Hlavním záměrem je ozelenit městské budovy a přinést maximální energetické úspory s důrazem na snížení uhlíkové stopy. Vše je ale zatím ve fázi zpracování studií," podotkl mluvčí magistrátu Tomáš Melzer s tím, že i ve Zlíně jsou hlavní prioritou fotovoltaiky.

Naproti tomu v Uherském Hradišti nemají v souvislosti s využitím solární energie na stole žádný projekt. "I kdyby takový záměr vznikl, byl by přinejmenším na budovách města v památkové zóně proveditelný jen velmi složitě," popsal tamější mluvčí Jan Pášma.

Uherské Hradiště nakupuje elektřinu i zemní plyn na České komoditní burze, což se zatím vyplácí. Pro příští rok si město a jeho organizace stihly zajistit stejné ceny jako letos.

Elektrárna v Brodě bude napájet úřad

V nedalekém Uherském Brodě zkusí využít sluneční energii v jedné z radničních budov na Masarykově náměstí.

Sídlo matriky, výdeje občanských průkazů, cestovních dokladů či evidence motorových vozidel má plochou střechu, což je podle vedení města ideální pro instalaci fotovoltaické elektrárny s 58 solárními panely.

"Náklady na provoz budovy se spoustou klimatizovaných kanceláří se výrazně sníží a investice se jistě vyplatí," konstatoval starosta Ferdinand Kubáník.

Radnice za novinku, kterou chystá na nový rok, zaplatí zhruba milion korun. Předpokládá, že 80 procent vyrobené energie spotřebuje úřad, zbývajících dvacet procent pak dodá do distribuční sítě.

Podle aktuálního ceníku za elektřinu bude cena prodávaného přebytku 450 korun za jednu megawatthodinu. Pokud se novinka osvědčí, panely se objeví také na dalších městských budovách. Stejně jako v Kroměříži uvažuje i o školách.

Tým odborníků bude sbírat data ve Vsetíně

Otázkou budování menších slunečních elektráren na střechách městských budov se začali zabývat i v Rožnově pod Radhoštěm.

"Náklady za energie nejsou malé, příspěvkové organizace spotřebují ročně 9,5 milionu a dalších 1,3 milionu korun představuje spotřeba budov ve vlastnictví městského úřadu. Nějaká opatření budeme muset přijmout," poznamenala mluvčí města Petra Graclíková.

"Jsme ve fázi přípravy projektů, přičemž řešíme i otázku provozování a licencování slunečních elektráren," poznamenala Graclíková.

Ve Vsetíně zpracovávají místní energetickou koncepci a v příštím roce vznikne speciální tým odborníků, jenž bude sbírat a vyhodnocovat data o spotřebě energií v budovách spravovaných městem.

Zdroj: idnes.cz, autor: Jaroslav Chudara